"Deprese - absolutní soustředění bolesti, strachu a beznaděje."

Listopad 2007

bolest Lásky♥

17. listopadu 2007 v 18:47 | Dream.....mine story.... |  mine storys....
Dívá se do ztracena neví jestli je to všechno skutečnost nebo má halucinace, stojí nad hlubokou propastí, která ho dělí od zatracení a temnoty.Jeho kaštanové oči jsou klidné dívají se pořád jen do té propasti, cítí, že jinak nemůže.Nechce se vrátit zpět,v tu chvíli necítí nic ani bolest ani smutek.Jen ví,že to musí udělat,musí za ní.Chce cítit její dotyky ,její hebké rty...Nedokáže se na nic soustředit ,jen na propast, která jako by byla jeho prokletí, které nikdy neskončí.Fouká mírný vítr Petrovy vlasy vlají a vhání mu do očí zase slzy.Opět si uvědomil,že už se na NI,na tu holku kvuli ,které tady stojí,holku,která ho milovala neuvidí víckrá neuvidí ,ty její krásné oči .Zase se mu ve vteřině promítla poslední chvíle,která mu uplně vzala chut života,už nechtěl žít, už nechtěl být v tomhle světě bez NÍ.Ta holka mu dala život a bez ní už nemůže víc ztratit ,přišel o to jediné,co ještě měl. Když si vzpomene,
před chvílí myslel,že může být zase štasný a dokáže zase někoho milovat.Nevěděl,že odejde tak brzy naděje s kterou žil a zničí to na čem mu tolik záleželo.Tolikrát říkál,že ji ochrání před vším,co by ji mohlo ublížit,nikdy nedopustí ,aby byla neštasná......

♥daughter and mather♥

17. listopadu 2007 v 15:10 | Dream |  psycho storys
Šla jsem na párty, a pamatuji si, co jsi mi řekla. Řekla jsi mi, abych
nepila, mami. Tak jsem si místo alkoholu dala nealko. Byla jsem
na sebe hrdá, přesně jak jsi řekla, že budu. Tak jsem nepila a
řídila. Kamarádi si mysleli, že můžu.

Zvolila jsem si správně a rada od tebe byla taky správná.

Párty skončila, a lidi se rozešli. Nastoupila jsem do auta, jistá, že
se dostanu domů celá.

Nikdy jsem nevěděla, co přijde, mami. Něco, co jsem nečekala. Teď
ležím na chodníku a slyším policajta jak říká, "Ten co zapříčinil tu
nehodu byl opilý".

Mami, jeho hlas zní tak velmi daleko. Moje krev je všude kolem
mě, zkouším neplakat. Slyším doktora, jak říká, to děvče umírá.

♥girl and boy ♥

17. listopadu 2007 v 14:43 | Dream |  psycho storys
Kluk - Dnes jsem tě postrádal ve škole, kde jsi byla?

Děvče- Jo… musela jsem jít k doktorovi

Kluk - [Oh] Vážně? Ty?

Děvče - Nic zvláštního.. každoroční prohlídka

Kluk - [Oh]

Děvče - Tak… co jsme dnes dělali v matice?

Kluk - Nic ti neuteklo.. jen spoustu zápisků

Děvče - OK dobře

Kluk - Jo….

Děvče- Hej .. mám otázku..

jen malý krok do temnoty...

7. listopadu 2007 v 18:30 sebepoškozování
Nejčastěji spojován s vědomým, záměrným, často opakovaným sebepoškozováním (sebezraňováním) bez vědomé soicidální motivace, v němž dochází k narušení tělesné integrity, bez závažného letálního dosahu. Nejčastěji jde o řezná poranění kůže, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do kůže. K sebepoškození bývají používány ostré předměty, např. žiletka, sklo. Další formou sebepoškození je popálení, např. cigaretou nebo zapalovačem. Uváděné motivy pro sebepoškození jsou různé, nejčastěji uváděným motivem bývá pocit vzteku na sebe samého, úleva od napětí, někdy také přání zemřít. Sebepoškozování je považováno za jeden ze znaků narušené osobnosti, nejčastěji hraničního charakteru. Někteří autoři ovšem sebepoškozující chování koncipují spíše jako návykovou poruchu (addiction) než jako znak specifické poruchy osobnosti. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které je opakováno a není u něj patrný přímý soicidální motiv. Někdy to může přejít do takové návykové závislosti,že je někdy pozdě a končí smrtí.

nezapomínej....

7. listopadu 2007 v 18:28 | ..... |  sebepoškozování
  1. Mám právo cítit se v bezpečí a mít rodinné zázemí
  2. Mám právo být respektován/a
  3. Nemusím se trestat proto, že mi druzí ublížili
  4. Mám právo být rozrušená/ý či naštvaná/ý a dát tyto pocity najevo jinak než ublížením si
  5. Nemusím před nikým své sebeubližování ospravedlňovat
  6. Soudy ostatních lidí mého chování jsou založeny na jejich vlastním strachu a neschopností porozumět, proto z jejich reakcí necítím vinu
  7. Mám právo na své tělo a mít kontrolu nad tím, co se s ním stane, ovšem nesu také zodpovědnost z tohoto činu.
  8. Mám své pocity a jsem zodpovědná/ý za to, jak s nimi naložím
  9. Nejsem zodpovědná/ý za to, jak ostatní lidé nakládají se svými pocity
  10. Mám právo chtít pomoc v těžkých časech. Není má chyba, jestliže můj život je příliš složitý na to, abych si s ním poradil/a sama.
  11. Mám právo na poskytnutí užitečných informací, které mi pomůžou
  12. Mám právo být léčen/a, jako rovná/ý s jiným pacientem v nemocnici

smrtelná závislost...

7. listopadu 2007 v 18:01 sebepoškozování
Sebepoškozování je působení si zranění, je jedno čím, když máte takové stavy je vám jedno, že to něčím bolí víc a něčím míň, hlavně, že to bolí a vám to poznamená. Na okolí a co tomu řeknou lidé se nedíváte, je vám to prostě jedno. Jen chcete na chvíli něco cítit - bolest, nebo se zblázníte. Je to táké časté u depresí, máte psychickou bolest a tak ji vyrovnáváte tou fyzickou, není to způsob jak se zabít, ale způsob, jak se vám uleví. Je to nevysvětlitelný pocit, co zažíváte, ale myslím, že to někteří z vás pochopí až příliš dobře, protože to z
náte. Kdyby jste si neubližovali, pak by to bylo ještě horší, takto se soustředíte na něco jiného, na bolest, na krev a na depresi v tu chvíli ne, uleví se vám.
Ale pozor! Když tohle u vás přeroste do takového stavu, že si budete ubližovat čím dál častěji a ani ne v takových situacích (deprese), ale jen lehčích, pak se hlídejte.